O sboru

Kde Doubravka se v stínech rodí tichá
a rosí květné lučiny,
tam duši mé se nejvolněji dýchá,
tam domov můj je jediný……

Když byl v roce 1862 založen zpěvácký spolek v Chotěboři, byl pojmenován podle říčky pramenící blízko Chotěboře – Doubravan. Je to jediný ze starých spolků založených v Chotěboři v předminulém století, který nepřerušil svoji činnost do dneška.

Založení spolku

Už ve třicátých letech 19. století se na chotěbořské faře scházela společnost, která zpívala vlastenecké písně. Na konci padesátých let začal zájemce učit zpěvu chotěbořský učitel František Buttula. Nebylo však možné pomýšlet na založení zpěváckého spolku. To umožnila až nová ústava v roce 1861. Tehdy začaly v českých zemích vznikat kulturní a osvětové spolky. I v Chotěboři se začalo uvažovat o založení zpěváckého spolku. Vlastním podnětem k založení spolku byla slavnost k uctění Karla Havlíčka Borovského, která se konala v Borové na Chotěbořsku 19. srpna 1862 a na které vystoupily zpěvácké spolky z různých koutů Čech. Už za dva týdny po té slavnosti (2. září 1862) se konala v Chotěboři ustavující schůze zpěváckého spolku. 23 zakládajících členů stvrdilo svými podpisy přistoupení ke spolku.

Činnost spolku

Prvním sbormistrem Doubravanu byl chotěbořský učitel František Pospíšil, který v dubnu 1863 tuto funkci předal tomu, komu právem náležela – Františku Buttulovi, a ten pak Doubravan řídil třiadvacet let. V roce 1863 se začala připravovat slavnost svěcení praporu Doubravanu. Tato velkolepá slavnost se konala v Chotěboři v neděli 13. září 1863. Zúčastnily se jí zpěvácké spolky z různých míst Čech, celkem s Doubravanem zde bylo na 400 zpěváků. Matkou praporu byla Marie Riegrová (rozená Palacká), která dala spolku do vínku heslo „Zpěv vlasti synů buď otcem činů“. Na slavnosti přednesla slavnostní řeč: „Nazvali jste spolek svůj Doubravan, nechť ať spolek tento, jako se hlásí jménem tím k rodné krajině, k celé vlasti své vždy věrně se hlásí…….“ Až téměř do konce 19. století existoval Doubravan výhradně jako mužský sbor. V roce 1869 byl založen dámský pěvecký soubor Vlasta, který se stal od roku 1892 dámským odborem Doubravanu. V té době začal Doubravan spolupracovat také s hudebními tělesy z Chotěboře, z nichž se brzy stal hudební odbor Doubravanu. Tak se na sklonku 19. století stal Doubravan garantem téměř veškerého hudebního života v Chotěboři. Na počátku 20. století se spolek ocitl v krizi, zejména činnost mužského sboru upadala. Činnost spolku zachraňoval jen ženský sbor a orchestr. První světová válka krizi ještě znásobila a činnost spolku byla ve větším rozsahu obnovena až v roce 1918. Za okupace českých zemí nacisty vyvíjel činnost hlavně orchestr, avšak jen v omezené míře. První koncert v osvobozené vlasti se konal 19. května 1945. Dalších deset let bylo po zániku spolků vyplněno hledáním nových organizačních forem zájmové činnosti. Od roku 1955 fungoval Doubravan jako zájmově umělecký soubor při ZK ROH Chotěbořských kovodělných závodů, a to jak sbor mužský, tak ženský i smíšený a orchestr. Do roku 1960 se však udržel jen orchestr, mužský sbor začal nacvičovat v roce 1967, ženský sbor v roce 1968.

Novodobá historie sboru

V roce 1969 se v Chotěboři připravovalo 100. výročí založení a dokončení první velké školy v Chotěboři (chlapecké), u jejíhož zrodu byl rovněž učitel František Buttula – zakladatel Doubravanu. Kdo jiný by měl vzdát hold tomuto učiteli, dirigentovi než právě Doubravan. Byl požádán bývalý ředitel této chlapecké školy František Brabenec, aby připravil program pro oslavy. Ten neodmítl a na slavnostním koncertě Doubravan zazářil znovu a byl odměněn bouřlivým potleskem. Tato událost byla impulsem k dalšímu pokračování činnosti Doubravanu, teď už jako smíšeného pěveckého sboru. Sbor také vystupoval na národních slavnostech v Litomyšli, kde spolu s mnoha dalšími sbory provedl Českou píseň Bedřicha Smetany. Doubravan od této doby nepřetržitě funguje ve smíšené sestavě a sdružuje tak zájemce o zpěv z města i širokého okolí. Po Františku Brabencovi stanul v čele sboru přibyslavský rodák a zároveň praktický doktor Jan Augstin, za jehož vedení podnikl sbor zahraniční turné do NDR. Po jeho tragické smrti se ujala vedení paní Věra Voglová Fialová, za jejíhož vedení sbor navázal pevné styky s partnerským sborem Vlašan ze slovenských Spišských Vlach. V roce 1985 převzala sbor paní Marie Fišerová, učitelka chotěbořské ZUŠ, která sbor vedla až do roku 1998. V tomto roce převzala sbor paní Renáta Piklová, která začla psát novou a velmi podstatnou kapitolu v dějinách Doubravanu. Za jejího vedení sbor podnikl několikeré zahraniční turné (Belgie, Maďarsko, Slovensko), natočil svoje CD (2002), zúčastnil se mezinárodních soutěží (Svátky písní Olomouc) a účastnil se provedení velkých vokálně instrumentálních děl (Miloš Bok – Snové koledy, Missa solemnis, Carl Orff – Carmina burana, Antonín Dvořák – Stabat Mater ad.). R. Piklová byla po zakladateli, Františku Buttulovi, druhým nejdéle sloužícím sbormistrem – sbor vedla celých 18 let!

Současná podoba Doubravanu

Rok 2016 byl pro sbor zlomový. Začal fungovat ako zapsaný spolek a vedení se ujal Jakub Pikla, syn dosavadní sbormistryně, absolvent Konzervatoře Pardubice a student Akademie múzických umění v Praze. Doubravan nyní začíná tradici dvou hlavních sezónních koncertů ve městě – Vánoční koncert, který je za doprovodu orchestru (v roce 2016 vystoupil se Symfonickým orchestrem Konzervatoře Pardubice) a Májového koncertu, kde vystupuje se svým a capella programem. Sbor propaguje sborový zpěv mezi veřejností a svým veřejným vystupováním a další spolkovou činností přispívá ke kulturnímu životu v Chotěboři.